
Peter van Stralen je nizozemský fotograf, který nafotil výtečnou sérii tak trochu zvláštních aktů. Sám autor je označuje jako tanec v Zenové zahradě. Když se podíváme na fotografovy oficiální stránky, zjistíme, že na originální studii ženského těla je založeno celé fotografovo portfolio. Zajímavý je proto i samotný vývoj tohoto ojedinělého projektu, který je záležitostí přinejmenším dlouhodobou. Peter van Stralen uvádí jako první článek dlouhého řetězce svá studia na Academy of Arts v Arnhemu. Zde se podle svých slov naučil dívat se na věci z různých nových úhlů.
![]()
Jakmile se naučil tuhle důležitou věc, školu opustil a dal se do studií fotografie na Business School of Photography. Po jejím dokončení se na pár let zavřel do temné komory a experimentoval s chemikáliemi, filmy, fotografickými procesy, osvětlením a kompozicí. Jeho téma bylo vždy nějaký druh zátiší, které vytvořil z věcí, které kolem sebe našel. Výsledek byl poněkud hrubý a naivní, ale taková je cesta k úspěchu. V této době také organizoval semináře pro skupinku mladých amatérských fotografů. Díky svým známostem na Academy of Arts jim zajistil focení na místní Dance Academy. A v té chvíli nastal zlom v jeho kariéře. Byl zde naprosto uchvácen způsobem, jakým tanečnice kombinují svoji sílu s elegancí, a atmosférou plnou krásy a půvabu. Sám k tomu vtipně podotýká: ,, Protiklady se přitahují; sám sebe totiž nepovažuji za elegantního či krásného, a rozhodně neumím tančit. Proto je oslovil, jestli by mu pózovaly nahé.
Ze začátku bylo vše pečlivě připravené, naskicované detail po detailu, a do obrazu byly zakomponovány rekvizity pro jeho oživení. Nebylo to ovšem ono, a proto se pomalu z jejich focení stala improvizace bez předchozích příprav, kdy mohli spontánně reagovat na všechny podněty. Dále byly vypuštěny všechny názvy, popisy a zápisky o všech fotografiích, každá měla jen sériové číslo. Tak se Peter van Stralen dopracoval až k velmi důležitému zjištění, které je cestou k úspěchu každého ambiciozního fotografa. Nejlepší fotografie jsou ty, které nepotřebují popis, nebo vysvětlení. Interpretace by měla být ponechána na divákovi.
Z focení se stal téměř organický proces: jeden snímek automaticky evokuje další. A aby se vyhnulo všem trendy, či módním konotacím, začal Peter van Stralen opouštět od všech detailů, až skončil u jednoduchého bílého, nebo černého pozadí. Výsledkem je čistá forma, kterou vidíme teď. Není to tak surové a erotické, jako spíš abstraktní a krásné.
0 2011-03-28 01:25:22
2 2011-10-07 00:33:43
2 2011-05-31 12:51:31
0 2012-03-13 23:49:24
4 2011-07-20 19:34:02
0 2012-01-09 20:54:03
0 2011-05-24 02:04:25
0 2012-02-05 19:55:56
0 2011-06-10 00:15:02
1 2011-11-17 23:33:41