autor:

Island: Ostrov právem popisovaný mnoha superlativy na snímcích Kamily Nory Netik

kategorie:
Fotografie
publikováno:
počet komentářů:
0
Island: Ostrov právem popisovaný mnoha superlativy na snímcích Kamily Nory Netik

Island je vysněnou destinací pro mnoho amatérských i profesionálních cestovatelů a česká fotografka Kamila Nora Netik byla jednou z nich.

Spontánní rozhodnutí vydat se na izolovaný ostrov, o kterém všichni, kdo už ho navštívili, mluví v naprostých superlativech, považuje i přes ne bezchybný průběh cesty, za jedno z nejlepších, které kdy udělala a kromě nezapomenutelných zážitků, historek a vjemů si přivezla nazpět i snímky, nad kterými nemůžete než jen zatajit dech a prohlížet si je pořád dokola znovu a znovu. Jako my.

Kamila, éterická blondýnka, kterou byste si lehce spletli s Islanďankou, je dcerou slavného sochaře Jiřího Netíka a tak byla její umělecká cesta jaksi dopředu předurčena... Její fotografie jsou melancholické, romantické, tajemné, křehké a plné poezie, kterou chce přednést ne slovy, ale právě svými úchvatnými snímky.

 

 

Čím Tě Island překvapil? V dobrém i špatném?

"Překvapilo nás, že voda v brodech je opravdu ledová a že v dohledu opravdu není žádný most. Překvapilo nás, že pršet může i horizontálně. Mé dva přátelé překvapila policie s tučnou pokutou po pár hodinách strávených v území za policejní páskou, kde hrozily otřesy díky aktivní sopce. Třikrát nás v noci překvapila polární záře v celé svojí kráse. Překvapilo nás, že jsme se občas dostali do oblasti, kde prostě už končila mapa.

Překvapilo nás, jak slastná může být horká sprcha, i když smrdí jako zkažená vajíčka. Občas jsme my překvapili zabloudivší ovci na silnici. Překvapilo mě, že cyklospacák opravdu na třítýdenní stanování v těchto podmínkách nestačí a že horká voda v petce občas tuto situaci zachrání, hlavně když přespáváte u ledovce.. A letuška s jmenovkou Kokot na palubě při cestě zpět do vlasti nás také překvapila..."

 

 

Stalo se během pobytu něco, co by si zasloužilo místo v kolonce "bláznivé historky"?

"Ano. Mladý podsaditý Žid jednoho dne z rána v kuchyňce kempu, který k nám přišel slušně, nicméně dosti svérázně se dotázat, jestli nám nebude vadit jeho ranní modlení. Nic jsme nenamítali. Nicméně ráno to bylo opravdu výživné, protože se svlékl z trička, omotal se modlitebními řemínky a  hlasitě předevšemi znavenými turisty spustil. Veškerý respekt vůči tomuto náboženství se nás držel zuby nehty, ale to ráno marně."

 

Byl to záměrně a už od začátku foto-trip? Plánovaný podle toho, odkud přivezeš ty nejhezčí snímky? Jde tam vůbec pořídit špatný snímek?

"Záměrem bych to nenazývala. Především to byl útěk do země, před kterou si prostě lidově řečeno "sednete na pr*el". A pokud člověk alespoň trochu věří v nadpřirozeno a pohádky, tak tady se může každému realistovi od srdce vysmát. Takže jsem se snažila tuto magickou krajinu s velkou pokorou zachytit.

A ano, špatných snímků bylo dost. Když se táhnete tři dny duhovými horami, částečně ve větru a dešti a když je zrovna sucho, tak se brodíte po kolena v řece, tak to foťák náležitě ocení a občas prostě zastávkuje."

 

 

Jak padla volba zrovna na Island? Byl to Tvůj dávný sen tuto zemi navštívit?

"Sen to byl, nicméně se mi ani nesnilo o tom, že se v létě pár dní po návratu z Norska ozve holka z Prahy, kterou jsem viděla snad jednou v životě s tím, že hledají čtvrtého člověka na cestu na Island v termínu přelom září/říjen.

I když jsem dostala čas na rozmyšlenou, nad ničím jsem moc dlouho neuvažovala a řekla ano. Až později mi začalo vrtat hlavou, jestli to celé nebude tak trochu bláznovství. Bylo, ale krásné."

 

Fotografie: Kamila Nora Netik + FB fan page

Sdílet článek

Pokud vás článek zaujal a chcete podpořit práci autora, nejjednodušší způsob, jak to udělat, je kliknout na "To se mi líbí". Vaše odezva nás vede k tomu, abychom pokračovali v publikování, a proto děkujeme za každé sdílení nebo komentář. REDAKCE WORN


0 komentářů

Sděl ostatním svůj názor...

Pro přidání příspěvku se prosím přihlašte, nebo zaregistrujte.

Okomentovat


Čti dál