autor:

Recenze nového českého filmu Místa

kategorie:
Film
publikováno:
počet komentářů:
0
Recenze nového českého filmu Místa

Již je tomu pět let, co vody české kinematografie, obtěžkané Hřebejkovými konzumními adaptacemi spolu s Vejdělkovými břitkými, komerčními komediemi, rozčeřila tísnivá Pouta Radima Špačka. Coby dobová sonda z toxického normalizačního ovzduší do rozervaného nitra vysoce postaveného příslušníka tajné policie, přinesla zcela novou perspektivu na dnes mnohými idealizovanou, potažmo jednostranně nahlíženou minulost.

Ani tentokrát se tvůrci zcela neoprostili od zásad politického dramatu, jen se na dobu, pro tentokrát 90. let, pokusili nazírat hned trojím párem mladých očí. Jen už méně úspěšně.

 

Místa 1

 

Na rozdíl od Pout, jež si svoji většinovou pozornost získala až díky kritickým oceněním a pěti Českým lvům, předcházela Místům na české poměry celkem výrazná kampaň rozsévající nemalá očekávání. Dynamické trailery slibovaly příběh tří mladých přátel, hledajících své místo i vlastní já v rozvolněné porevoluční atmosféře.

 

Místa 2

 

Ústřední role zde připadly čerstvým absolventům DAMU, neokoukaným a sympatickým tvářím známým spíše divadelním obecenstvem, jež snáze osloví mladé diváky. Jistotou měl být i nezměněnný tvůrčí tým v čele s režisérem Radimem Špačkem a scénáristou Odřejem Štindlem, jenž námět k Místům napsal ještě před samotnými Pouty.

Přese všechny slibné vyhlídky však působí filmová Místa dosti trpkým dojmem, který nezažehná ani výtečná kamera Jaromíra Kačera či hudba Václava Havelky a Davida Boultera. 

Místa 3

 

V samém prologu se nám naskýtá pohled na podmanivé industriální ústecké prostředí, jímž nás provází dvojice nejlepších přátel Adama a Marka, jejichž znuděné přešlapování na místě je takřka hmatatelné. Do jejich bezbřehého vakua zakrátko vstoupí i Anna, rodinnou tragédií stižená dcera zdejšího kmotra, a vztah mezi nimi se začně povážlivě měnit.

Místa 4


Zprvu tak slibný náčrt dramatického děje se posléze zbortí pod nátlakem chaotických střihů i zcela plochého scénáře. Postavám chybí hlubší rozměr, což se zákonitě projevuje i v herecky neurčitém a neukotveném projevu. Taktéž dialogy jsou až bolestně šroubované, často bez sebemenšího kontextu.

Herci zkrátka činí, bez ohledu na logiku či osvětlení divákovi, přesně taková rozhodnutí, jež mají příběh dovést až k oné lstivé pointě, v níž se z nevinného klučiny stává, příčinou skličujících okolností, životem zocelený muž. Takto promrhaný potenciál, balancující na hraně psychologického dramatu a detektivky, nebudí vskutku víc než palčivé rozčarování z nenaplněných příslibů.

 

TRAILER

Sdílet článek

Pokud vás článek zaujal a chcete podpořit práci autora, nejjednodušší způsob, jak to udělat, je kliknout na "To se mi líbí". Vaše odezva nás vede k tomu, abychom pokračovali v publikování, a proto děkujeme za každé sdílení nebo komentář. REDAKCE WORN


0 komentářů

Sděl ostatním svůj názor...

Pro přidání příspěvku se prosím přihlašte, nebo zaregistrujte.

Okomentovat


Čti dál