autor:

Sny o New Yorku: The New Yorker

kategorie:
Gentlemen's club
publikováno:
počet komentářů:
0
Sny o New Yorku: The New Yorker

 

Kultura New Yorku je velmi bohatá a vznikla o ní nejedna příručka. Můžete si zakoupit širokou škálu různých letáčků a brožurek, které vám v kostce představí všechna všechna nej New Yorku a vychovají z vás instantního obyvatele Velkého jablka. Možná se v některé z nich objeví i ilustrovaná obálka časopisu The New Yorker, u které bude napsáno, že se jedná o tradiční kulturní týdeník zabývající se děním v New Yorku, politickými tématy a reagující na světové události esejemi a vtipnými ilustracemi.

 

Sny o NY: The New Yorker 100


Prohmatávám si kapsy a ujišťuji se, že jsem si nezapomněl nic ze svých obvyklých propriet. Mobil i peněženka jsou na svém místě a klíče držím v ruce. Zamykám a vycházím na roh Clerk Street. Míjím výhled na Manhattan a v duchu si ho chválím. Chtěl jsem původně bydlet přímo tam, ale k mému údivu z něj výhled na Manhattan není. Přecházím ze široka ulici a prosmýknu se mezi zaparkovanými auty na druhé straně.

Časopis The New Yorker píše historii města už přes 80 let. Strávil s ním jeho možná nejslavnější období a pořád je při síle. S myšlenkou založit časopis přišel Harold Ross a v roce 1925 ji díky finanční podpoře Raula Fleischmanna uskutečnil. Brzy se zformovalo uskupení autorů a časopis se začal vydávat. Katharine S. Angell se stala první autorkou fiktivních článků, které z New Yorkeru udělaly líheň námětů pro filmové plátno i literaturu. Janet Flanner začala vydávat sloupek Letter from Paris, který vycházel až do roku 1975. Velmi oblíbenými se staly zmiňované fiktivní povídky nazvané Shouts and Murmurs. V roce 1966 je pro časopis začal psát tehdy jednatřicetiletý Woody Allen. Jeho úplně prvním počinem byla povídka “The Gossage-Vardebedian Papers, jež byla parodií korespondenční hry v šachy, kterou spolu hrají dva intelektuálové Gossage a Vardebedian.”

Vchod do metra je přímo v hotelu St. Geroge. Ve stánku si ve spěchu kupuji časopis a žvýkačky a vbíhám do vestibulu. Ze Clerk St. je to sice jen pár stanic, ale trasa už vede pod Hudsonem a tak je tu chvilka na čtení. Přeskočím úvodní dvojstránku s reklamou na hodinky D&G a hledám v obsahu, kdo je autorem Shouts and Murmurs tento týden. K mé smůle to opět není Woody Allen. I tak se skvěle bavím a po očku hledám, zda jsem ve vagónu jediným čtenářem s úsměvem na rtech, zatímco mnou vlak pohazuje za strany na stranu.

"Přiznám se, že jsem chtěl psát dál,
ale nemohl jsem na Street View najít kavárnu,
do které bych zamířil."
dodatek autora


New Yorker se neproslavil pouze jeho obsahem. Notoricky známé jsou i ilustrace na titulní straně, které každý týden vtipně reagují na aktuální dění. Autorem té úplně první byl Rea Irvin. Vytvořil ilustraci, na které byl vyobrazen “světák” v cylindru, který skrze monokl pozoruje motýla. Dostal jméno Eustace Tilley. Od té chvíle se stal tento gentleman tváří celého časopisu a dodnes se objevuje na každoročním výročním vydání, které vychází vždy v únoru. Zbytek roku se obálka magazínu zabývá aktuálním děním a představuje nejrůznější ilustrace, z nichž se některé skutečně proslavily.

Další Sny o New Yorku

 

worn gentlemens club logo

 

The New Yorker: ilustrace na titulních stranách

 

Sdílet článek

Pokud vás článek zaujal a chcete podpořit práci autora, nejjednodušší způsob, jak to udělat, je kliknout na "To se mi líbí". Vaše odezva nás vede k tomu, abychom pokračovali v publikování, a proto děkujeme za každé sdílení nebo komentář. REDAKCE WORN


0 komentářů

Sděl ostatním svůj názor...

Pro přidání příspěvku se prosím přihlašte, nebo zaregistrujte.

Okomentovat


Čti dál