autor:

Worn Girl Geen

kategorie:
Girls
publikováno:
počet komentářů:
0
Worn Girl Geen

Naší další Worn Girl je krásná, čerstvě dvacetiletá, brunetka Geen - usměvavá a upovídaná slečna, která se kterou bylo focení pro nás všechny opravdová zábava a věříme, že je to na fotkách vidět. 

Předchozí Worn Girls prohlížejte tady: Barbara, Koki, VandaJanda, Naty, Aneta, Duhovka, Melisa, Melisa podruhé, Vanda podruhé, Martina, Eva.

 

 

Od malička jsem tvrdohlavý beránek, který si jde za svým hlavou proti zdi a těžko se vyrovnává s nadvládou autorit. Na druhou stranu jsem prakticky vyrostla ve smečce, takže jsem společensky založená a parťáka dokáži respektovat. Maminka má totiž chovatelskou stanici basset houndů (Lady Barnett's) a já sama měla od čtyř let pejska – zakletou princeznu bernského honiče jménem Chelsea. Myslím, že to věrné přátelství s němou tváří se ve mně ale otisklo trošku víc než-li je zdrávo.

 

Měla jsem kvůli tomu v dětství spoustu trablí s kamarádkami, které mi, třebaže nechtěně, hodně ublížily a to mě naučilo držet si od žen trošku odstup. Obdobné to bylo i s láskami, ale je třeba vyzdvihnout, že všechno zlé je pro něco dobré a já na přátelství a lásku rozhodně nezanevřela. Musela jsem se jen naučit trpělivosti. K čemuž mi vlastně pomohla i moje první tetuáž. Mám jí schovanou pod srdcem a přes žebra se táhne až na záda. Stojí tam: „Na věci, které za to skutečně stojí, se vyplatí počkat.“ . V mé mateřštině samozřejmě! Fanoušci Marily Monroe její citát určitě prokoukli, ale já to nemám vůbec kvůli Marilyn, nýbrž proto, že to mé babičce připadalo jako trefná rada pro mě, právě v těch nelehkých časech. Prostě se mi to vrylo pod kůži, doslova :).

 

 

 

Druhé tetování jsem si nadělila jako pozdní dárek k 19. narozeninám a takový brzký k maturitě. Pár dní před písemnými maturitami mi zavolal Adam Kremer, u kterého jsem byla již nějaký čas obejdnaná, zda bych nemohla přijít dříve a volba padla na den před první písemnou zkouškou. Takže jsem se pak do školy belhala s oteklýma nožkama. Potom ale následoval svaťák a já byla ráda, že mě hojení udrželo doma u učení. Adamovu práci jsem si zamilovala již delší čas před tím, než jsem se rozhoupala k objednání na konzultaci. Chtěla jsem zkombinovat motivy květin, ke kterým mne váže zvláštní pouto. Jsou to vlastně takové jinotaje.

 

Třešňová větvička symbolizuje mé dětství, které jsem trávila hlavně venku, často u nás na zahradě, kde byla mimo jiné taková lepkavá třešeň. Levandule mi zase evokuje mojí babičku, která má levandulovou vůni taktéž v oblibě, zahrádku mých prarodičů, kde jsem též strávila mnoho krásných zážitků a prázdniny s tatínkem a dědečkem v Provence ve Francii. Ještě mi schází doplnit květ „slzičky Panny Marie“ Hvozdíku. Na ten mě babička častokrát upozorňovala na nespočtu výletů, na které nás s dědečkem, vášnivým vodákem a milovníkem výletů, často brali. Bude to takové srdce, střed celého toho obrazu, okolo kterého se vine avizované kvítí. Původně to měly být jen nárty, jenže jsem chtěla zároveň zamaskovat jizvu uprostřed holeně, a tak jsem nechala Adamovi volnou ruku. Ne, nelituji :)

 

 

Co se mých volnočasových aktivit týče, odjakživa mě bavila prakticky jakákoliv forma kreativity. Často jsem si kreslila, zkoušela psát povídky a básničky, se kterými jsem měla úspěch i v recitačních soutěžích, na ZŠ jsem rovněž docházela na výtvarný kroužek, kde jsme často pracovali s keramickou hlínou, což mě ohromně bavilo a také jsem tančila.

Od pěti let jezdím na koni, v posledních letech však bohužel jen sporadicky u rodinných přátel na Šumavě. Moje první brigáda byla vlastně výpomoc u koní ve stáji v Odolené Vodě, kterou jsem dělala za to, že se můžu jednou za čas projet na jednom z těch „závoďáků“, akorát že to většinou končilo dost nešťastně a mně se prostředí sportovní stáje brzy znelíbilo.

 

 

Nastoupila jsem na gymnázium v pražském Karlíně a začala pracovat v jednom fitness centru u náměstí Republiky. Vír velkoměsta mě naprosto pohltil a já začala mnohem intenzivněji navštěvovat koncerty hardcore a metalové hudby. Po čase jsem začala přemýšlet, jak bych mohla přispět svou troškou do mlýna „core scény“, z čehož se vyklubala má první žurnalistická spolupráce s hudebním server Itneverends.cz .

 

Paralelně s psaním reportáží a recenzí do INE jsem krátce působila i ve školním časopise, ale přeci jen mne více bavila ta online forma a citelnější zpětná vazba od čtenářů. Jak už to tak ale bývá, když se člověku zábava stane rutinou a povinností, mé nadšení začalo pomalu opadávat. V té době však přišla nabídka přesunout své působení na „konkurenční“ web magazín coreMusic.cz, který je vlastně první online hudební časopis s orientací na tvrdou hudbou. Byla jsem nesmírně poctěna a nabídku jsem přijala. Přesto se u mě po čase opět dostavila tvůrčí krize.

 

 

 

Díky mému aktivnímu zapojování se do hudební scény jsem měla možnost poznat spoustu hudebníků osobně a najednou jsem si nepřipadala jako povolaný člověk k tomu, abych rádoby znalecky posuzovala jejich tvorbu. Můj přístup k hudbě je nesmírně osobní, hudba mě zkrátka musí chytnout za srdce, ale to, že se mi některá kapela nelíbí, ještě nemusí nutně znamenat, že jí považuji za odpad. Neodkázala jsem ale najít střed, ve kterém bych skloubila objektivnost reportéra a zároveň mé subjektivní pocity. Koníček se opět stal ubíjející povinnosti a já pochopila, že psaní ze sebe nelze tlačit násilím, aniž by se to neodrazilo na výsledné kvalitě textu...

 

Naštěstí přišel nový impuls, nová výzva, když se v CM redakci rozhodlo, že opět obnovíme projekt CoreGirls.cz, jenž započal souběžně s působením coreMusicu, ale v tenhdejších autorech plamen nadšení brzy vyhasl. Zpočátku jsme šli po stopách našich předchůdců, ale díky tomu, že jsem začala správcovat naší FB fanpage jsem pochopila, že tenhle projekt by mohl mít mnohem větší šíři působení, než-li vydat jednou za měsíc fotoset a rozhovor se slečnou, která autorovi článku připadá zajímavá. Celé to odstartovala soutěž Souboj Tří, ve které 3 dívky soutěžili o focení s naší spolupracující fotografkou.

 

 

Během pár měsíců jsem skrze Core Girls začala navazovat spolupráci s více fotografy a do soutěže se mi podařilo sehnat sponzoring od slovenského brandu Serpents & Coffins. V současné době je soutěž naplánovaná na dalších 5 kol dopředu a v každém z nich máme přislíben patronát od nějakého toho brandu z ČR či SK. Počet fotografů, se kterými jsem navázala přímou spolupráci a tvoří náš photo team, neustále roste, ale vzájemně se podporujeme i s mnoha dalšími. Zároveň jsem v procesu tvoření visage teamu a začínám navazovat i více spoluprací s kapelami, které nám po vzoru brandů poskytnou svůj textilní materiál k nafocení.

 

Kromě slečen, která zvítězí v Souboji Tří, navíc neustále pokukuji po slečnách napříč republikou, se kterými pak navazují kontakt právě naši fotografové a čerstvě máme spojence i za hranicemi – slovenské Imperial Tattoo Girls, ke kterým jsem se dostala díky nabídce na spojení sil od fotografky Very Ardon. Musím říct, že jsem ani nedoufala v takový úspěch a trvale rostoucí počet příznivců tohoto projektu. To ovšem není zásluha pouze má, ale rovněž mé skvělé přítelkyně Kateřiny Jaré, která mne neustále pohání kupředu a podá mi pomocnou ruku vždy, když to potřebuji a velmi důležitá je pro mě samozřejmě taktéž opora a výpomoc od mé drahé polovičky a přátel.

 

 

Sama se čas od času postavím před fotoaparát, jakožto „modelka“, a to nejen proto, že svět modelingu a fashion mne uchvacuje již od útlého dětství, ale také z důvodu toho, abych měla sama s fotomodelingem zkušenosti a skrze Core Girls mohla pomoci začínajícím alternativním modelkám. Navíc spolupráce s fotografem má své osobité kouzlo, proto si také docela vybírám s kým co nafotím. Není to pro mě tak jednoduché, jak se někteří možná mylně domnívají, nakrucovat se před fotoaparátem polonahá.

 

Prvotní stydlivost mi pomohla překonat spolupráce s JA KO Photography, kterému jsem svým pozadím přispěval do jeho „BOOTY calendar“, jenž se nyní rozrostl na „BOOTY project“. S panem fotografem máme od té doby velmi kamarádský vztah a mně bude vždy potěšením mu pózovat. Pokud se s člověkem, který mě fotí, nesejdu na jedné vlně, má to obrovský dopad na kvalitu výsledné práce a já bych se ráda prezentovala pouze tím, za čím si skutečně stojím.

 

 

 

Musím říct, že jsem byla až překvapena jak skvěle jsme si sedly s Luničkou, která mne pro WORN magazín nafotila. Den před akcí jsme si dlouho povídaly a bylo evidentní, že máme dost podobný vkus, nehledě na to, že její tvorba mne naprosto uchvátila ještě před tím, než-li přišla nabídka fotosetu právě s ní.

 

Focení probíhalo za teplého slunečného odpoledne v nesmírně zajímavé lokalitě na Barrandově, kam jsem se toužila dostat tvořit již několik let a navíc jsem se díky skvělým asistentům cítila jako opravdová modelka, takže to šlo všechno jako po másle. Doufám, že se výsledné fotografie budou čtenářům líbit a dýchne na ně ta osobitá atmosféra, kterou z nich cítím já.

 

 

Fotila: Luna z Luna Torr Photography. Její Instagram sledujte ZDE a její blog čtěte ZDE.

Modelka: Geen

Sdílet článek

Pokud vás článek zaujal a chcete podpořit práci autora, nejjednodušší způsob, jak to udělat, je kliknout na "To se mi líbí". Vaše odezva nás vede k tomu, abychom pokračovali v publikování, a proto děkujeme za každé sdílení nebo komentář. REDAKCE WORN


0 komentářů

Sděl ostatním svůj názor...

Pro přidání příspěvku se prosím přihlašte, nebo zaregistrujte.

Okomentovat


Čti dál

  •   Bronka hlavní

    Worn Girl Bronka

    Naší další Worn Girl je krásná osmnáctiletá Slovenka Bronka. Blogerka, studentka oboru Umělecká produkce a prostě dívka, která má jasně dané cíle, za kterými si stoprocentně půjde.

  •   Karol - hlavní 2

    Worn Girl Karolína

    Naší další Worn Girl je brzy osmnáctiletá studentka Karolína, která má v tomto článku nejen krásné fotografie, ale i co říct.

  •   Koki - hl.

    Worn Girl Koki

    Naší další Worn Girl je Koki. Zejména fotografka, modelka, make-up artistka, ale talentu se v ní skrývá mnohem více. Jakého, to zjistíte v článku.

  • W.Gi.

    Worn Girl Martina

    Naší další Worn Girl je osmnáctiletá Martina, která buď pečlivě studuje propagační grafiku na SUPŠ anebo modelkuje pro Clique Models. Jako svoji múzu pro focení si ji vybrala fotografka a blogerka Paulína Maťová.

  •   worn-girl-martina-s- h

    Worn Girl Martina S.

    Jako naši další Worn Girl jsme oslovili krásnou dvaadvacetiletou studentku Martinu, o které se mnohem více dozvíte na fotografiích a v textu, kde popsala nejen sama sebe, ale i svůj náhled na život a budoucnost.

  •   Moni hl.

    Worn Girl Monika

    Rádi bychom vám představili naší další Worn Girl - krásnou modelku Moniku Podanou, která se pro nás rozpovídala nejen o tom, jak je někdy těžké opuštět místa, která vám přirostou k srdci...

  •   Ni Ki

    Worn Girl Niki -

    Osmnáctiletá Niki z Prahy je naší další Worn Girl, kterou náš fotograf tentokrát vyhnal např. na venkovní basketbalové hřiště, kde vznikly tyto skvělé letní fotky se sportovním nádechem.

  • Anettt

    Worn Girl Aneta

    Naší další Worn Girl je krásná dvaadvacetiletá Aneta, která stíhá být začínající fotografkou, blogerkou, modelkou i studentkou zároveň. Nafotil ji pro nás její přítel Jakub, jehož tvorbu vám doporučujeme sledovat ;)

  • Worn Girl DV

    Worn Girl Duhovka

    Po Evě, Melise a Martině je tu v pořadí již čtvrtá Worn Girl - Duhová víla Bára.